Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Chcete zhubnout??

8. 5. 2007

Proč někdo tloustne více, i když jí méně ?

Shrnutí: Dozvíte se o obranných mechanismech při nasazených dietách, nosičích "hladové informace" - neurotransmiterech, hormonech, neuropeptidech, sympatoadrenální aktivitě a o regulaci a řízení příjmu živin. Dále zjistíte, jakou roli hraje regulace metabolismu a spontánní pohybová aktivita.

Obezita zákonitě vzniká, pokud je výdej energie nižší nežli příjem. Tento jednoduchý termodynamický zákon zná většina lidí již ze základní školy. Přesto to není tak jednoduché, protože do příjmu potravin zasahuje centrální nervový systém přes celou řadu kompenzačních mechanismů a pomocí zpětných vazeb se pokouší rychlou změnu v příjmu potravin překonat, buď šetřením energie, nebo naopak zvýšeným výdejem. Jakmile se geneticky naprogramovaná váha vychýlí, ať již směrem dolů nebo nahoru, rozběhne se kaskáda procesů bránících se změně. To je důvod, proč je hubnutí pomocí různých diet tak obtížné a často neúspěšné.

Obezita je z velké části předurčena. Výdej a příjem potravin je však ovlivněn u jedince již v období před jeho narozením. Ukazuje se, že novorozenci s nízkou porodní váhou mají ve svém dalším životě spíše sklon k obezitě. Jako by jedinec byl ještě v děloze matky nastartován a naprogramován k šetření energie pro případný nedostatek potravin v krutém mimoděložním životě. Naopak novorozenci s normální či mírně vyšší váhou nemívají později s nadváhou problémy. Z toho je jasné, že vliv na váhu má celá řada hormonálních látek, jako je např. růstový faktor, pohlavní hormony, hormony nadledvinek, které zpětnou vazbou ovlivňují výdej a příjem potravy.

Důležitost zpětné vazby je ilustrována v jedné studii: 18 obézních a 23 jedinců, kteří nebyli nikdy obézní, byli sledováni z hlediska svého kalorického příjmu a výdeje. (1) Bylo zjištěno, že po počátečním snadném zhubnutí o 10-20 % v úvodní fázi následuje obtížná fáze, kdy se pokles téměř zastaví. Tělo se zřejmě začne bránit dalšímu hubnutí nasazením úsporných opatření a hlavně poklesem výdeje energie. Další úbytek váhy je silně zbržděn rapidním přebudováním metabolismu, jedinec začne vehementně šetřit energii a celý jeho metabolismus se jakoby zpomalí (viz graf). Toto pozorování napovídá, že vedle nevhodných stravovacích návyků jedince existují i jiné mechanismy způsobující obezitu.

Z toho vyplývá, že jedinec, který nikdy obézní nebyl, může přijímat až o 15 % energeticky bohatší stravu, protože dokáže zvýšený příjem spálit, aniž by přibral na váze. Naopak jednou obézní člověk musí počítat s tím, že jakmile sníží kalorický příjem, jeho organismus zareaguje na tuto nepříznivou situaci zpomalením metabolismu a bude se bránit hubnutí snížením výdeje energie. Stačí pak jen několikatýdenní či dokonce několikahodinová dietní nedisciplinovanost a několikaleté úsilí přijde vniveč ("jojo" efekt). Udává se, že tato redukce výdeje energie může u obézního pacienta držícího nízkokalorickou dietu trvat 3-5 let, tj. obézní pacienti, kteří zhubli, se pokládají za vyléčené teprve tehdy, pokud dokáží udržet sníženou váhu 3-5 let a i potom si musí dávat velký pozor na to, co jedí, protože sklon k obezitě mají zřejmě geneticky podmíněný. (2)

Některé osoby mají vysoké riziko vzniku obezity. Mezi metabolická rizika obezity patří:

  • zvýšená oxidace karbohydrátů (cukrů)
  • inzulínová rezistence
  • nižší sympatická nervová aktivita
Později se zjistily i další rizikové faktory obezity a kupodivu k nim patří i příslušnost k nižší socioekonomické vrstvě, což se zřejmě projevuje nižším vzděláním, konzumací alkoholu a levných potravin a nezájmem o aktivní sportování.
Značným rizikem vzniku obezity je také zanechání kouření. Přibrání váhy u stop-kuřáků je dáno vyplavením nikotinu. Není nic neobvyklého, když stop-kuřák přibere 4-5 kg za 6 měsíců, ale přírůstek váhy může být i vyšší. (3) Zanechání kouření zvyšuje riziko ztloustnutí 2,4x u mužů a u žen vzroste na dvojnásobek. Ovšem řešením není, že budete pokračovat v kouření. Při zanechání kouření je třeba s tímto faktem počítat a zahrnout do odvykacího programu kouření i dostatečnou pohybovou aktivitu, aby nedošlo k ztloustnutí, protože by pak jedno zlo bylo nahrazeno jiným.

Pohybová aktivita
Méně než nevhodná strava zodpovídá za vývoj obezity pokles pohybové aktivity. Velice těsný vztah byl prokázán mezi denní pohybovou aktivitou a množstvím netučné tkáně jedince. Děti, jejichž jedinou zábavou je vysedávání u televize, mají výrazněji větší BMI. V jiné intervenční studii se dětem nabídla přiměřená pohybová aktivita s vyloučením televize a počítačových her a po necelém roce bylo zaznamenáno snížení BMI. (4)
  • Základní metabolismus spotřebuje asi 60 % energie.
  • Trávení, srdce a dýchání spotřebuje asi 20 % energie.
  • Svaly při pohybové aktivitě spotřebují asi 20 % energie.
Při podrobnějším průzkumu výdeje energie zjistíme, že až 60 % energie spotřebujeme na udržení základního metabolismu, tj. na udržení tělesné teploty a iontového gradientu přes buněčné membrány, na udržení srdeční činnosti a dýchání a na pohyb střev a jiné metabolické a mobilizační procesy.
Dalších 20 % výdeje energie spotřebujeme při trávení jídla; v důsledku chemických reakcí a štěpení potravin v zažívacím traktu vzniká jako vedlejší produkt teplo. Všichni známe ten pocit vyjádřený slovy: "To jsem se najedl, až jsem se zpotil".
Zbylých 20 % energie je vydáváno cvičením a pohybovou aktivitou.

Spontánní pohybová aktivita je také geneticky podmíněná. Jednoduchým řešením by bylo začít cvičit a hubnutí by přišlo samo. Ukazuje se však, že "komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí".
Tzv."neposedné děti" díky spontánní fyzické aktivitě dokáží vydat o 100 až 800 kcal/den více. Spontánní fyzická aktivita je geneticky podmíněná, což vysvětluje rozdílnost ve výdeji energie u jednotlivců. Mezi jedinci však existuje i značná rozdílnost ve výskytu beztučné tkáně. Rozdíl v množství podkožního tuku byl u zkoumaných dětí v jedné studii až 80 %. (5, 6)

Z průzkumu konaného v Čechách v r. 2002 a 2001 vyplývá, že lidé jedí více tmavého pečivo a těstovin, ale také více knedlíků a sladkostí a méně ovoce nežli obyvatelé států Evropské unie. Chybují i v tom, že pijí méně vodu, sodu a neslazené minerálky.

Vrozeně úsporný metabolismus
Příjem potravy je velice přísně kontrolován. Již na buněčné úrovni jsou kontrolovány buněčné procesy pro absorpci živin, transport, ukládání, mobilizaci energie a využití energie. V těchto oblastech existují velké interindividuální rozdíly.
  • Termický efekt potravy a inzulínová rezistence.
  • Sympatoadrenergní aktivita.
  • Centrální nervový systém, hormonální aktivita.
Někteří lidé mají vrozeně úsporný metabolismus. Při štěpení potravin u nich vzniká málo odpadního tepla a to může stačit, aby se po letech vyvinula obezita. (6, 8) Také vrozená inzulínová rezistence, tj. nedostatečná odpověď tkání na inzulín, je spojena s nízkým termickým efektem jídla, ale inzulínová rezistence je většinou získaná ustavičným přejídáním. Inzulínová rezistence často předchází vzniku cukrovky, ta je důsledkem, ne příčinou. Termický efekt potravy by se však neměl přeceňovat. Zjistilo se, že pokud inzulínová rezistence nebyla přítomna, nedošlo k podstatné redukci váhy zablokováním termického efektu jídla léky.

Spolu s výzkumem indiánského kmene Pima byla vyslovena hypotéza o značném vlivu sympatoadrenální aktivity na obezitu. Tito indiáni s nízkou sympatoadrenální aktivitou mají značný sklon k obezitě. (7) Tato hypotéza byla potvrzena i experimentálně na myších, u kterých se po zablokování beta-adrenergních receptorů vyvíjí těžká obezita i přes omezení příjmu potravin. (8) Tyto poznatky by měly být uplatňovány i u léčby obézních pacientů s hypertenzí léky blokující beta–adrenergní receptory, betablokátory. Betablokátory patří do skupiny léků užívaných v kardiologii a v léčbě hypertenze a mohou vést k nárůstu váhy pacienta.

Reference
1. TI - Changes in energy expenditure resulting from altered body weight [see comments] [published erratum appears in N Engl J Med 1995 Aug 10;333(6):399] AU - Leibel RL; Rosenbaum M; Hirsch J SO - N Engl J Med 1995 Mar 9;332(10):621-8
2. TI - Diminished energy requirements in reduced-obese patients. AU - Leibel RL; Hirsch J SO - Metabolism 1984 Feb;33(2):164-70
3. TI - The influence of smoking cessation on the prevalence of overweight in the United States [see comments] AU - Flegal KM; Troiano RP; Pamuk ER; Kuczmarski RJ; Campbell SM SO - N Engl J Med 1995 Nov 2;333(18):1165-70
4. TI - Reducing children's television viewing to prevent obesity: a randomized controlled trial. AU - Robinson TN SO - JAMA 1999 Oct 27;282(16):1561-7
5. TI - Determinants of 24-hour energy expenditure in man. Methods and results using a respiratory chamber. AU - Ravussin E; Lillioja S; Anderson TE; Christin L; Bogardus C SO - J Clin Invest 1986 Dec;78(6):1568-78
6. TI - Familial dependence of the resting metabolic rate. AU - Bogardus C; Lillioja S; Ravussin E; Abbott W; Zawadzki JK; Young A; Knowler WC; Jacobowitz R; Moll PP SO - N Engl J Med 1986 Jul 10;315(2):96-100
7. TI - A low sympathoadrenal activity is associated with body weight gain and development of central adiposity in Pima Indian men. AU - Tataranni PA; Young JB; Bogardus C; Ravussin E SO - Obes Res 1997 Jul;5(4):341-7
8. TI - betaAR signaling required for diet-induced thermogenesis and obesity resistance. AU - Bachman ES; Dhillon H; Zhang CY; Cinti S; Bianco AC; Kobilka BK; Lowell BB SO - Science 2002 Aug 2;297(5582):843-5.