Jogging či chůze?
23. 10. 2006
Jednoduše to, co vám dá víc zabrat!
Jak chůze, tak běh mají svá úskalí. Rychlá chůze je šetrnější k vašim kloubům (a mimochodem i pleti) a co je nejdůležitější – není tak náročná na fyzičku, takže jestli máte problém běh udýchat, budete jí zvládat lépe. Pokud chcete zhubnout, platí jediné pravidlo – vytrvalost. Takže jestli jste na tom s během tak, že po pár minutách jste uřícená a sotva popadáte dech, zkuste právě chůzi. To ale neznamená, že »walking« je nějaká ulejvárna! Jestli vaše snažení má být k něčemu, musíte mít jednak dotaženou techniku (rovná záda, téměř natažené nohy, pánev vám musí jenom kmitat) a hlavně nepolevovat! S dechem vydržíte déle, zato nohy začnou možná bolet dřív, ale to musíte překousnout. Jste zdatnější a vydržet pár desítek minut lehce klusat pro vás není problém? Pak se vrhněte radši na jogging, zlepšíte si fyzičku a hlavně nebudete moct své tělo tak snadno oblafnout. Nejprostší rada, kterou vám můžeme nabídnout, je: Věnujte se tomu, u čeho si dáte víc do těla – ale zároveň to vydržíte!
Indiánský běh
Variace ovšem také zdaleka nejsou k zahození. Ten zmiňovaný »indiánský běh« dnes dokonce jistí Američané vydávají za revoluční kondiční program. Jak na něj? Běžte něco málo přes kilometr a pak na minutu běh prostřídejte s rychlou chůzí, abyste změnila namáhané svalové skupiny a srovnala dech. Vydržet byste měla alespoň 30 – 40 minut. Zatraceně účinná je také chůze do kopce. Jestli se ve vašem okolí nachází nějaký, který nabízí poměrně dlouhé a pozvolna se stupňující převýšení, máte vyhráno. Ideálně byste měla šlapat cca 2 minuty a pak zvýšit intenzitu (tedy jít do strmějšího kopce), po deseti minutách zvolnit a sejít kopec dolů – a zase znovu. Při šlapání do a z kopce navíc namáháte úplně odlišné svaly, takže vaše nohy dostanou komplexní trénink.
Čemu dáte raději přednost? Běhu nebo svižné chůzi?
Autor: Lena Nevis